Studený vrch – Keltský telegraf

A163 – Studený vrch u Dobříše

GPS souřadnice: 49°48’15.956″N,14°4’59.721″E

Lokalizace:

Velký Chlumec, okr.Beroun
Brdy – část Hřebeny

Jak se tam dostanete:

Vlakem: Nejbližší železniční stanici jsou Hostomice nebo Osov, obě vzdáleny zhruba 6 km.Zastávky jsou na trati Zadní Třebáň- Lochovice.
Autobusem: Bus (210038) vyjíždí z Dobříše/Hostomic na zastávku Na Hradci.
Autem: Po silnici č.114 z Dobříše do Hostomic. Když přejedeme nejvyšší bod této silnice budeme postupně klesat lesem dolu do Hostomic až uvidíme vlevo odbočovat rovnou asfaltovou cestu.Tady zaparkovat a po cestě dále pěšky dle ukazatelů. Na křižovatkách jsou směrovky s vyznačením počtu kroků, které ještě zbývají ke věži.

Popis místa:

Studený vrch dosahuje nadmořské výšky 660 metrů a je jedním z nejvyšších vrcholů pohoří Hřebeny-Brdy. Jeho název byl prý odvozen od studeného větru, který tu často vane.Vypíná se asi 6 km na severozápad od města Dobříš.Na jeho vrcholku byla v roce 1940 postavena 17,5 metrů vysoká zděná sedmiboká měřická věž, která dříve sloužila především k zeměměřickým účelům.Těchto věží bylo u nás v minulosti postaveno celkem devět. Tato věž však byla jako jediná v poslední době po nezbytných opravách zpřístupněna turistům a začala se využívat jako rozhledna.

Keltská historie:

Hradec u Dobříše: (přibližně 1 km od Studeného vrchu) Plocha hradiště sestává ze dvou odlišných částí, z nichž větší má nepravidelně oválný tvar rozlohy asi 1,7 ha. K ní se na severovýchodní straně připojuje malá obdélná plocha zvaná „Zahrada“, velikosti asi 0,1 ha, opevněná na třech stranách kromě čtvrté jihovýchodní, kde poskytuje přirozenou ochranu příkrý kamenitý sráz. Představuje zdvojení opevnění v místech nejsnazšího přístupu na ostrožnu po vrcholové plošině. Vstup na předhradí od severovýchodu byl ještě ztížen hlubokým příkopem, přetínajícím šíji ostrožny před čelním valem. Průchod současné lesní cesty v těchto místech zřejmě kopíruje pravěkou situaci. Druhý vstup ve vnitřním valu se nenachází přímo proti prvnímu, ale je posunutý do strany.
Areál hradiště je opevněn ze severní a západní strany mohutným kamenným valem, který na jihu přiléhá k vrcholové skalní plošině, spadající velmi příkře do údolí. Dále k východu skalní stěny přecházejí v prudce se svažující nepřístupné kamenité stráně. Část vnitřní plochy hradiště je tvořena téměř rovným protáhlým temenem, od něhož terén postupně klesá ve směru k valům na západním a severním obvodu. Ve vrcholové části hradiště se nachází prohlubeň, označovaná místním názvem „U studně“, která může být pozůstatkem vodního rezervoáru, Hradiště snad vzniklo na sklonku doby bronzové či v pozdní době halštatské, avšak bez archeologického výzkumu, který na lokalitě dosud neproběhl, nelze stáří hradiště určit.
Z důvodu nedostatečného výhledu z vrchu Hradec a proto i problematického sledování okolních stanovišť byl pro potřeby Keltského telegrafu zvolen nejbližší vhodný vrch tj.Studený vrch.

Legenda, pověst, pohádka:

Fabián je dobrý duch brdského les, sídlí na vrchu Baba,
Baba, odkud Fabián spravuje brdskou říši, je asi 2 km od Studeného vrchu.
A jak se vlastně stal Fabián lesním duchem? Na temeni Baby stával prý hrad, do kterého si jeho pán, rytíř Fabián, přivedl ženu. Ale brzo po svatbě se v lesích pod hradem usídlila čarodějka, bývalá Fabiánova milenka. Přišla se, jak to ženy dělávají, pomstít. Jedné bouřlivé noci si zavolala na pomoc síly pekelné a zlý úmysl se jí podařil. Hrad zmizel, žena byla proměněna v bylinu zeměžluč a Fabián se stal duchem. Čáry zlé čarodějky však nedokázaly zlomit Fabiánovo dobré srdce a tak rytíř zůstal dobrákem i v zakletí. Lidem neubližuje, a když je v dobrém rozmaru, tu a tam je poškádlí. Pokud je Fabián špatně naladěn a teskní po své krásné ženě, je z lesů slyšet táhlé houkání. Běda tomu, kdo se snaží jeho teskné houkání napodobit, či přijde do brdských lesů škodit. Tomu se zle povede.